Základní pojmy

V problematice náhradního plnění existuje řada pojmů a zkratek. Abyste se v nich lépe orientovali, přinášíme Vám jejich přehled.

Povinný podíl

Povinný podíl je zákonná povinnost firem s více než 25 zaměstnanci zaměstnávat také osoby zdravotně postižené, a to v podílu 4% k celkovému přepočtenému stavu zaměstnanců.

Povinný podíl lze realizovat čtyřmi způsoby: 1. Zaměstnáte zdravotně postižené osoby (zaměstnávání OZP) ve 4% podílu k celkovému počtu zaměstnanců, 2. Odběrem výrobků nebo služeb od firem, které zaměstnávají víc než 50% zdravotně postižených, či zadáváním zakázek těmto firmám (náhradní plnění), nebo 3. Odvedete financee do státního rozpočtu za každou nezaměstnanou OZP (peněžité plnění). 4. Kombinací těchto tří způsobů.

Přímé zaměstnávání OZP má ve společenském měřítku největší význam. Pomáhá zdravotně postiženým zapojit se do běžného života, a díky tomu nacházejí tito lidé uplatnění, seberealizaci a vlastní rozvoj. Nicméně ne všechny společnosti mají vhodné podmínky pro zaměstnávání OZP, ať už je to dáno bariérovým přístupem do pracoviště či výrobní činností ap. Ani komplikovaná legislativa není zde příliš nápomocná. Chce-li taková firma splnit povinný podíl, je pro ni administrativně mnohem jednodušší odebírat náhradní plnění.

Neboli „náhradní plnění povinného podílu“. Náhradní plnění je způsob, jak se podílet na zaměstnávání OZP. Místo abyste přímo zaměstnávali zdravotně postižené osoby, dáte zakázky firmám, které zdravotně postižené zaměstnávají v 50% podílu, nebo od těchto firem odeberet výrobky či služby v dané výši.

Povinný podíl lze plnit též finanční náhradou za zaměstnávání OZP, tedy zaplacením tzv. invalidní daně do státního rozpočtu. Je to nejméně praktický způsob jak pomoci zkvalitnit život postižených lidí. Zaplatíte do státní pokladny částku 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy za každou nezaměstnanou osobu se zdravotním postižením. Za tyto peníze nic nezískáte, ani nelze doufat, že po několikerém přerozdělování a odkloňování doputují Vaše finance ke zdravotně postiženým...

Za každý uplynulý kalendářní rok musí zaměstnavatel dodat úřadu práce oznámení o způsobu plnění povinného podílu. Tuto povinnost má vždy nejpozději do 15. 2. následujícího roku, a to i v případě řešení povinného plnění odvodem do státní kasy, kdy toto datum platí jako datum splatnosti tzv. "invalidní daně". V případě nesplnění povinného podílu může být firma sankciována až do výše 1 milionu Kč.

Status chráněné dílny má zaměstnavatel, který zaměstnává nejméně 60% zdravotně postižených zaměstnanců. Náhradní plnění může být však poskytováno i bez statutu chráněné dílny, stačí zaměstnávat pouze 50% OZP.

Zákon o náhradním plnění prakticky neexistuje. Náhradní plnění a zaměstnávání OZP stanovuje paragraf 81 až 84 ve třetí části zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, jehož novela je platná od 1. 1. 2012.

Mnoho důležitých parametrů zákona o zaměstnanosti stanovuje prováděcí vyhláška MPSV. Ta například určuje, jak se počítá roční přepočtený počet zaměstnanců, …

Zdravotní postižení neboli invalidita je posuzována ve třech stupních postižení. NOvela zákona o zaměstnanosti zrušila status osob zdravotně znevýhodněných. Neplatí též termín ZPS, osoba se změněnou pracovní schopností. Podrobné definice OZP najdete v §39 zákona o důchodovém pojištění.

Celkový počet zaměstnanců znamená v praxi roční přepočtený počet zaměstnanců. Způsob vypočtu přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu náhradního plnění stanovuje vyhláška č. 518 zákona o zaměstnanosti v § 15-20. V praxi roku 2015 to znamená, že např. OZP ve třetím stupni postižení se pro účely náhradního plnění již nezapočítává 3x, jak to bylo dříve, ale pouze 1x. Celý výpočet popisuje krok za krokem zmíněná prováděcí vyhláška MPSV.

Průměrná měsíční mzda se vypočítává z průměru měsíčních mezd v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Průměrnou měsíční mzdu vyhlašuje MPSV, zpravidla v prosinci.